Kde je Slunce?
Tento jednoduchý program vám pro zadané místo zemského povrchu, které si vyberete z přiložené databáze, spočítá pohyb Slunce po nebi během dnešního dne (v rámci České republiky stačí město automaticky uváděné Brno). Algoritmus využívá lokální čas na vašem počítači, v některých případech ale musíte před výpočtem navíc nastavit rozdíl místního času od světového UTC. (Tj. středoevropský čas = UTC +1 h, středoevropský letní čas = UTC + 2 h). Správnost údajů si zkontrolujte v levém dolním rohu.

Současně si můžete odvodit průběh jednotlivých soumraků: světle modrý pás značí tzv. občanský soumrak, tedy dobu, kdy je Slunce méně než šest stupňů pod obzorem (resp. pod vodorovnou rovinou; přirozený obzor většinou sahá výše). V této době lze ještě konat všechny běžné práce, které vyžadují denní světlo, dokonce si můžete číst drobné novinové písmo.

Délka soumraku závisí jak na zeměpisné šířce, tak na poloze Slunce. Nejkratší je na rovníku, naopak u pólů může trvat i několik týdnů. Ve vyšších šířkách, např. Petrohradu, dokonce občanský soumrak trvá po celou noc -- pak se nazývá bílá noc.

Foto D. FarinicPokud se Slunce nachází "v hloubce" od -6 do -12 stupňů pod vodorovnou rovinou, pak jde o tzv. nautický soumrak, při kterém jsou stále ještě viditelné obrysy větších předmětů, současně se na obloze objevují první jasné stálice a je-li obloha bez mraků, začínají astronomové s pozorováním. Jeho trvání vyznačuje druhý modrý pás.

Pokud se Slunce pohybuje v rozmezí -12 až -18 stupňů pod vodorovnou rovinou, hovoříme o astronomickém soumraku (tmavě modrý pás). Teprve po jeho skončení začíná skutečná noc a teprve tehdy lze zapnout přístroje, které potřebují zcela tmavou oblohu (v diagramu šedá oblast).

Délka astronomického soumraku je v zeměpisné šířce odpovídající České republice po celý rok prakticky stejná: asi dvě hodiny od západu Slunce. Jedinou výjimku je období kolem letního slunovratu, kdy trvá po celou noc, jelikož v té době Slunce ani o půlnoci neklesne více jak osmnáct stupňů pod obzor.

Navíc vám přiložený diagram prozradí i pár dalších informací: V levém sloupci je uvedeno datum, světový čas GMT, momentální deklinace Slunce, greenwichský hodinový úhel GHA (lokální hodinový úhel = GHA +/- zeměpisná délka), "Equation Time" pak udává rozdíl času na slunečních hodinách a místního času (počítá se pro 12:00 světového času a pohybuje se v rozmezí od -14,3 minuty do +16,4 minuty). Prostřední sloupec obsahuje kromě zeměpisné polohy vybraného stanoviště i okamžik východu, kulminace (tj. největší výšky nad obzorem) a západu Slunce. Sloupec vpravo nabízí aktuální výšku a azimut naší denní hvězdy.

 

Autorem Java appletu je Juergen Giesen (jgiesen@t-online.de). Řadu jeho dalších velmi užitečných programů najdete na jeho stránce http://www.jgiesen.de. Děkujeme za laskavé svolení k uveřejnění.
© 1998-2001 Juergen Giesen.